Je stříbro zdravotně nezávadné?

Stříbro je pro svůj lesk a energický vzhled nejoblíbenějším dostupným materiálem. Často se však majitelé stříbrných šperků, setkávají s negativní reakcí na tento kov.

Problémem však není stříbro jako takové, ale příměsy, které celkový šperk vytvrzují a dodávají mu určitou odolnost. Jak si však takový šperk vybrat?

Pokud si vybíráme stříbrné náušnice, mnohdy se necháme unést nepřeberným množstvím krásných kousků a díváme se jen na jejich vzhled. Důležitý není však jen jejich design, ale i praktická stránka a právě tou nejdůležitější je zapínání šperků. Víte, jaké jsou možnosti, která by byla vhodná pro vás a jak si správně vybrat?

Přídavný komponent

Nejznámějším komponentem, který není pevnou součástí náušnic, je puzeta. Ta se používá zejména u drobných náušnic například peckových tvarů, které nemají jinou možnost zajištění. Alternativou k puzetám je šroubek. Ten spolehlivě zabraňuje spadnutí ozdoby, ale na rozdíl od puzety je jeho nandávaní časově náročnější a nemá určitou výhodu – při zavadění náušnicí o nějaký předmět sice o svůj šperk nepřijdete, ale může dojít k bolestivému natržení ušního lalůčku, stejně jako u jiných typů zavírání krom puzet.

Patenty

Patenty jsou systémem, kde pevná náušnice v oblasti zaháknutí do ucha má pohyblivou též stříbrnou část, která slouží pro provlečení poutka ušní dírkou a následné zacvaknutí. Někdy nechybí ani malý zámek jako pojistka před rozepnutím. Součástí netradičního patentu je i kreole kruhů, kdy tyčku ohebnou v kloubu zasuneme do trubice celé stříbrné náušnice. Mezi klasické patenty pak patří:

  • Brizura – zapínání vepředu, používané zejména u dětských šperků
  • Kontinentální paten – viditelný háček se zapínáním vzadu
  • Ruský patent – hranatý a elegantní, háček je rovnou tyčkou a s koncovkou tvoří pravý úhel

Africký háček

Prodloužená zadní část a háčku, která se navlékne do ušního lalůčku, tvoří s náušnicí obrácené písmeno „V“ s kulatou špičkou. Háčky jsou navíc chytře tvarované, aby šperk nespadl a aby bylo jeho nošení opravdu pohodlné. Nejčastěji jej najdeme u náušnic dlouhého tvaru. Dříve se africký háček využíval především u bižuterie, dnes je však součástí i kvalitních stříbrných náušnic.

Sebevražedné akce zvířátek

Případy sebevražedných akcí u zvířat nejsou ojedinělé .Dalším příkladem může být stádo krav ,které se páslo v Alpách u švýcarského  Lauternbrunmenu . K této záhadě nedošlo najednou ,ale v rozmezí tří dnů .Z útesu totiž skočilo 28 krav a býků , a to z naprosto stejného místa !Před tím se pásly bez jakýchkoli  známek neklidu za celodenního dozoru na svahu .Když se  jednotlivé kusy dobytka přiblížily k určitému  místu , bez váhání skočili střemhlav dolů. I když si dobytek těžko umí uvědomit ,že se řítí do záhuby ,tak i krávy mají ovšem pud sebezáchovy ,přirozený každému živému tvoru , a jen tak by se najednou nevrhly ze skály . V této oblasti Alp se sice občas stane ,že nějaký kus dobytka spadne z útesu ,ale to jsou ojedinělé případy neštastné náhody , které se dají nazvat nehodou ,protože jim například může noha uklouznout po kamenech . Ale dodnes to  zůstává velkou neznámou záhadou ,kterou se vědcům nepodařila vysvětlit. A takovýchto záhad se vyskytuje mnohem více.Například v Dánsku a také v severním Německu v roce 2005 z neznámých důvodů explodovalo tisíce žab. Byla to tak silná exploze ,že to žábán vyvrhlo všechny vnitřnosti .Důvodem byl možná  vir nebo toxin ,ale pravá příčina nabyla nikdy objasněna .Jako další z mnoha podivných jevů můžeme vzpomenout třeba hromadnou sebevraždu velkých kytovců u pobřeží Tasmánie roku 2009.Velké množství ,odhadem asi 400 jich uhyne v moři ,a kolem 200 kusů se úmyslně vyplaví na pláž ostrova King Sland a není to ojedinělá sebevražda velryb a delfínů.1616

IZPE zrušeno Davidem Rathem

Tehdejší ministr zdravotnictví David Rath zrušil v roce Institut zdravotní politiky a ekonomiky známý jako IZPE. Veškeré činnost přechází na IPVZ (Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví). Bývalý ředitel IZPE Petra Háva, který byl i autor koncepce ministr David Rath, odvolal z funkce…

Netrvalo tomu dlouho a IZPE po příchodu na ministerstvo bylo personálně zredukováno a přemístěno do institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. IZPE pak vedle za IPVZ Antonín Malina. Nechal se slyšet, že důvody zrušení IZPE byly jako vždy ekonomické. Veškerý majetek a závazky byly převedeny též. Mimo spousty zajímavých projektů IZPE řešil, také díky grantu na dlouhodobý projekt , násilí na pracovišti, mimo jiné také zdravotní stav lidí bez domova, nebo grant, který se zabýval problematikou neziskovek. O budoucnosti těchto grantů se jednalo s institucemi, které financovaly jednotlivé vědecké projekty. Postupně se jednalo, které projekty mají být zavrženy a které budou pokračovat. Dle ředitele Maliny se budou snažit funkcionalitu IZPE zachovat za pomocí dalších subjektů jako například kraje MPSV a další.